O oceli – Jak se vyrábí ocel?

Ocel se vyrábí dvěma hlavními cestami: cestou vysoká pec – základní kyslíková pec (BF-BOF) a cestou elektrické obloukové pece (EAF). Existují také varianty a kombinace výrobních cest.

Klíčovým rozdílem mezi cestami je typ surovin, které spotřebovávají. U trasy BF-BOF se jedná převážně o železnou rudu, uhlí a recyklovanou ocel, zatímco u trasy EAF se ocel vyrábí převážně z recyklované oceli a elektřiny. V závislosti na konfiguraci závodu a dostupnosti recyklované oceli lze v cestě EAF použít i jiné zdroje kovového železa, jako je přímo redukované železo (DRI) nebo horký kov.

Celkem asi 70 procent oceli se vyrábí metodou BF-BOF. Nejprve se železné rudy redukují na železo, nazývané také horký kov nebo surové železo. Potom se železo v konvertoru přemění na ocel. Po odlití a válcování se ocel dodává jako svitek, plech, profily nebo tyče.

Ocel vyrobená v EAF využívá elektřinu k roztavení recyklované oceli. K úpravě požadovaného chemického složení se používají přísady, jako jsou slitiny. Elektrickou energii lze doplnit kyslíkem vstřikovaným do EOP. Fáze následného procesu, jako je lití, ohřívání a válcování, jsou podobné těm, které se nacházejí u způsobu BF-BOF. Přibližně 30 procent oceli se vyrábí metodou EAF.

Další technologie výroby oceli, pec s otevřenou nístějí (OHF), tvoří asi 0,4 procenta celosvětové produkce oceli. Proces OHF je velmi energeticky náročný a je na ústupu kvůli svým ekologickým a ekonomickým nevýhodám.

Většina ocelových výrobků zůstává v provozu po desetiletí, než je lze recyklovat. Proto není dostatek recyklované oceli k uspokojení rostoucí poptávky pouze za použití metody výroby oceli EAF. Poptávka je uspokojena kombinovaným použitím výrobních metod BF-BOF a EAF.

Všechny tyto výrobní metody mohou využívat jako vstup recyklovaný ocelový šrot. Většina nové oceli obsahuje recyklovanou ocel.